Ejhle! Tisícátá návštěva na blogu

mě dnes zřejmě nemine, a to je milé ne-mnoho, a i to tedy skutečně jen díky Mirce.

Tak Vám napíšu, jak to celé vzniklo.

Mirka Langerová (ta slavná bloggerka) večeřela místo bajkalského kaviáru cosi, co se podobalo nějakým snad rýžovým nudlím, nebo co...
Oblíbené fracouzské ústřice také nijak nevidět...

V té době (v létě) jsem ještě k jakémukoli psaní do "compu" choval lehké antipatie.
Ale prý, že to mám taky zkusit, že mám tam taky psát, a že mi to půjde.
Že prý je to snad ještě snazší než létání...

Syn dotyčné André připravil vše potřebné:
"Jak se to bude jmenovat?", zeptal se mě drze.
Byli jsme všichni v obýváku, podíval jsem se tázavě na Mirku.....
Ona snad, páni, v té chvíli k těm nudlím ještě přikusovala chleba...?
Nevídáno!

"Tak třeba Langer's Dinner!", tlesknul jsem rukama nad tak dojemně inspirovaným nápadem...

A zbytek už vidíte...















The Mamas and The Papas