Popošel jsem k náměstku Horkému. Zazdálo se mi, že instinktivně ucouvl.
Jeho veliká, lakovaně červená hlava jakoby zfialověla a zvětšila se...
Tajemník měl otevřenou pusu, a mezi koleny svíral olbřímí plastikový kýbl - do poloviny naplněný Tomlinsonovými pomfrity. Jednou rukou si hladil obnažený rozkrok, druhou vrhal obsah kýble střídavě z okna (do večerního syra), střídavě na podlahu...
Střídavě též krmil dvě lepé děvy, evidentně východní provenience, což jsem poznal jednak podle podpatků v kozačkách, jednak podle výslovnosti nám všem povinně známé zkratky Supernárodní Ekumeny Xenobiotů: "Sjéks, sjéks, ha-ha-ha..."
Napínal jsem zbytek sil, bych odolal nutkání podívat se znovu tím (jejich) směrem...
Místo toho podíval jsem se omylem na Předsedu... Srdcem mi prošla vařící voda!
Předseda si neohryzával prsten, jak jsem předtím asi špatně viděl, ale takovou tu kovovou věc, co používají bouchači ve filmech.
Tuším, že tomu říkají "boxer".
S lehounce dementním výrazem (ale zase ne moc)... olizoval si Předseda boxer...
Napnul jsem zbytek sil, abych odolal pokušení se zasmát.
Nebyla to totiž vůbec žádná sranda...
Pete Seeger a jeho přátelé
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat