Popošel jsem k náměstku Horkému. Zazdálo se mi, že instinktivně ucouvl.
Jeho veliká, lakovaně červená hlava jakoby zfialověla a zvětšila se...
Tajemník měl otevřenou pusu, a mezi koleny svíral olbřímí plastikový kýbl - do poloviny naplněný Tomlinsonovými pomfrity. Jednou rukou si hladil obnažený rozkrok, druhou vrhal obsah kýble střídavě z okna (do večerního syra), střídavě na podlahu...
Střídavě též krmil dvě lepé děvy, evidentně východní provenience, což jsem poznal jednak podle podpatků v kozačkách, jednak podle výslovnosti nám všem povinně známé zkratky Supernárodní Ekumeny Xenobiotů: "Sjéks, sjéks, ha-ha-ha..."
Napínal jsem zbytek sil, bych odolal nutkání podívat se znovu tím (jejich) směrem...
Místo toho podíval jsem se omylem na Předsedu... Srdcem mi prošla vařící voda!
Předseda si neohryzával prsten, jak jsem předtím asi špatně viděl, ale takovou tu kovovou věc, co používají bouchači ve filmech.
Tuším, že tomu říkají "boxer".
S lehounce dementním výrazem (ale zase ne moc)... olizoval si Předseda boxer...
Napnul jsem zbytek sil, abych odolal pokušení se zasmát.
Nebyla to totiž vůbec žádná sranda...
Pete Seeger a jeho přátelé
Regina Spektor: Samson
You are my sweetest downfall
I loved you first, I loved you first
Beneath the sheets of paper lies my truth
I have to go, I have to go
Your hair was long when we first met
Samson went back to bed
Not much hair left on his head
He ate a slice of wonder bread and went right back to bed
And history books forgot about us and the bible didn't mention us
And the bible didn't mention us, not even once
You are my sweetest downfall
I loved you first, I loved you first
Beneath the stars came fallin' on our heads
But they're just old light, they're just old light
Your hair was long when we first met
Samson came to my bed
Told me that my hair was red
Told me I was beautiful and came into my bed
Oh I cut his hair myself one night
A pair of dull scissors in the yellow light
And he told me that I'd done alright
And kissed me 'til the mornin' light, the mornin' light
And he kissed me 'til the mornin' light
Samson went back to bed
Not much hair left on his head
Ate a slice of wonderbread and went right back to bed
Oh, we couldn't bring the columns down
Yeah we couldn't destroy a single one
And history books forgot about us
And the bible didn't mention us, not even once
You are my sweetest downfall
I loved you first
*****
Páteční podvečer mladého muže... Komfortní byt.
"Tak jak se pořád máte, Lucie?"
"Je mi s tebou fajn."
"No jistě, ale máte říct třeba: 'Děkuji, dobře, ale nejsem Lucie...'"
"Ale já přeci jsem Lucie...?", usmála se a z čela si shrnula medovou ofinu.
"To nevadí, řekněte to."
"Tak tedy - nejsem Lucie...", její půvab byl zralý a lahodný.
"Ale ne, řekněte to celé..."
"Co jako?", klasicky střižená sukně - lahvově zelená -
"'Děkuji, dobře, ale nejsem Lucie.'" - a kolem boků přiléhavá...
"Tak moment, kouzlo už je na cestě!", usmívám se šibalsky a zjitřeně.
Telecí kotlety na hříbkách a rýže na indický způsob - kouzelník já!
"No vy jste úplnej umělec, pane... , jak že jsi to chtěl, abych ti říkala...?"
"Kukačka, sakra! Jako 'Ku-ku-ru-ku-ků Palomá'...", zpívám positivně a podmanivě.
"Tak vy jste úplný umělec, pane Kukačka!"
Vztáhla ke mě štíhlé ruce:
"Vy to nebudete mít v životě jednoduchý..."
Lucie vládla vzácnou intuicí.
Její obraz se teď snažím vyvolat a do uší se mi dere strašidelný smích oplzlého Tajemníka...
Moonlight Serenade
"Tak jak se pořád máte, Lucie?"
"Je mi s tebou fajn."
"No jistě, ale máte říct třeba: 'Děkuji, dobře, ale nejsem Lucie...'"
"Ale já přeci jsem Lucie...?", usmála se a z čela si shrnula medovou ofinu.
"To nevadí, řekněte to."
"Tak tedy - nejsem Lucie...", její půvab byl zralý a lahodný.
"Ale ne, řekněte to celé..."
"Co jako?", klasicky střižená sukně - lahvově zelená -
"'Děkuji, dobře, ale nejsem Lucie.'" - a kolem boků přiléhavá...
"Tak moment, kouzlo už je na cestě!", usmívám se šibalsky a zjitřeně.
Telecí kotlety na hříbkách a rýže na indický způsob - kouzelník já!
"No vy jste úplnej umělec, pane... , jak že jsi to chtěl, abych ti říkala...?"
"Kukačka, sakra! Jako 'Ku-ku-ru-ku-ků Palomá'...", zpívám positivně a podmanivě.
"Tak vy jste úplný umělec, pane Kukačka!"
Vztáhla ke mě štíhlé ruce:
"Vy to nebudete mít v životě jednoduchý..."
Lucie vládla vzácnou intuicí.
Její obraz se teď snažím vyvolat a do uší se mi dere strašidelný smích oplzlého Tajemníka...
Moonlight Serenade
Bylo to skandální, ale nikdo neřekl ani slovo...
Vyměnit si významný pohled nemám s kým...
Tajemník měl nejlepší dredy v okolí, a ptáka vytaženýho přes obě stehna.
Nevím proč, ale oblouk asociací dospěl k loveckému salámu.
Z Martiných prsů už ani její blůzku nezachytil jsem...
Náměstek Horký mě vyzval, abych objasnil "pohnutky pro své činy".
Pomalu se zvedám ze židle.
Předseda si ohryzává prsten.
Přitom mě napadá, že to vlastně vůbec není sranda...
(pokračování v příštím díle)
Tajemník měl nejlepší dredy v okolí, a ptáka vytaženýho přes obě stehna.
Nevím proč, ale oblouk asociací dospěl k loveckému salámu.
Z Martiných prsů už ani její blůzku nezachytil jsem...
Náměstek Horký mě vyzval, abych objasnil "pohnutky pro své činy".
Pomalu se zvedám ze židle.
Předseda si ohryzává prsten.
Přitom mě napadá, že to vlastně vůbec není sranda...
(pokračování v příštím díle)
Autocensura...
Tak by se mi chtělo psát...
(Au! - to censura!)
moje prsty však říkají Ne!
"Nedělej to Vojtěchu... ,
Tvojí smrtí
přeci nic nekončí..."
Autocensura...
(auto censura)
(Au! - to censura!)
moje prsty však říkají Ne!
"Nedělej to Vojtěchu... ,
Tvojí smrtí
přeci nic nekončí..."
Autocensura...
(auto censura)
Kvadratura kruhu...
Nikdo chytrý, nesmí a nemůže
o sobě říct, jak je chytrý...
Nikdo chytrý, nesmí a nemůže
říct, že je hloupý...
Tento člověk m... že je
z města M ... to říci může,
a p-potom
uvidí velikou krev
a kvadraturu kruhu
vyřeší...
pouze částečně...
(- -- -- --- - !)
o sobě říct, jak je chytrý...
Nikdo chytrý, nesmí a nemůže
říct, že je hloupý...
Tento člověk m... že je
z města M ... to říci může,
a p-potom
uvidí velikou krev
a kvadraturu kruhu
vyřeší...
pouze částečně...
(- -- -- --- - !)
Bílá kočička
Mojí nejoblíbenější hračkou je bílá, plyšová kočička.
Jmenuje se Sněhurka, protože má bílou srst, která se třpytí jako bílé sněhové vločky.
Čumáček a ouška má světle růžové.
Její brčálová, hravá očka jakoby stále něco hledala.
Kolem krku jsem Sněhurce uvázala červenou mašličku.
Moc jí to sluší.
Vždy, když je mi smutno, nebo dostanu ve škole dvojku, povím to Sněhurce, pomazlím se s ní, a za chvilku jsem zase veselá.
Když jsme byli ve škole v přírodě, vzala jsem Sněhurku s sebou, aby se mi po ní nestýskalo. Franta a Bohouš mi ji ale ve středu po večeři vzali ze stoličky a házeli s ní po sobě. Musela jsem rychle utíkat pro paní učitelku, a ta mi kočičku vrátila.
A ti oškliví kluci dostali pěkně vyhubováno.
Teď už je Sněhurka zase doma, a tak jí žádné nebezpečí nehrozí!
Moje kamarádky se jmenují Jana a Kamila. Janě i Kamile se Sněhurka také moc líbí.
Než jdu spát, popřeji vždy Sněhurce dobrou noc.
Mám Sněhurku moc ráda.
"No páni, Ivanko, vidíš, to jsi napsala moc hezky...", a pověz nám, "tu kočičku jsi dostala od maminky...?"
"Prosím od strýčka..."
"A strýček ti ji dal k Vánocům, nebo k narozeninám...?"
"Prosím, to já nevím. Strýček mi ji přinesl do parku!"
"Do parku...??"
"Je to takový sad... Chodíme tam večer s Janou a s Kamilou!"
"Tak...???"
"Strýček je moc hodný! Mám ho moc ráda!"
"Bože..."
"... a Jana s Kamilou taky!"
"???"
"HEČ!!!"
Jmenuje se Sněhurka, protože má bílou srst, která se třpytí jako bílé sněhové vločky.
Čumáček a ouška má světle růžové.
Její brčálová, hravá očka jakoby stále něco hledala.
Kolem krku jsem Sněhurce uvázala červenou mašličku.
Moc jí to sluší.
Vždy, když je mi smutno, nebo dostanu ve škole dvojku, povím to Sněhurce, pomazlím se s ní, a za chvilku jsem zase veselá.
Když jsme byli ve škole v přírodě, vzala jsem Sněhurku s sebou, aby se mi po ní nestýskalo. Franta a Bohouš mi ji ale ve středu po večeři vzali ze stoličky a házeli s ní po sobě. Musela jsem rychle utíkat pro paní učitelku, a ta mi kočičku vrátila.
A ti oškliví kluci dostali pěkně vyhubováno.
Teď už je Sněhurka zase doma, a tak jí žádné nebezpečí nehrozí!
Moje kamarádky se jmenují Jana a Kamila. Janě i Kamile se Sněhurka také moc líbí.
Než jdu spát, popřeji vždy Sněhurce dobrou noc.
Mám Sněhurku moc ráda.
"No páni, Ivanko, vidíš, to jsi napsala moc hezky...", a pověz nám, "tu kočičku jsi dostala od maminky...?"
"Prosím od strýčka..."
"A strýček ti ji dal k Vánocům, nebo k narozeninám...?"
"Prosím, to já nevím. Strýček mi ji přinesl do parku!"
"Do parku...??"
"Je to takový sad... Chodíme tam večer s Janou a s Kamilou!"
"Tak...???"
"Strýček je moc hodný! Mám ho moc ráda!"
"Bože..."
"... a Jana s Kamilou taky!"
"???"
"HEČ!!!"
Pro "zámeckého pána" v Praze, A.D. 199O
Pane Petříku,
chápu, že suma, která je uvedená na Vašem listě a se kterou už zvolna se ubíráte k penzi, je safra nedostatečná, ergo nehodná pozornosti.
Tento aspekt chápu, a chápu Vaše gruntovní opovržení nad ním.
Leč - je tu stránka druhá, a tou je ouřad, jehož jsem nepatrnou částí, však částí do té míry, že Vy prostřednictvím mne, neb já co by styčný důstojník musím předat nejprve Vám, a pak zase od Vás jim. Tedy - ten podpis, o nějž jsem Vás prosila, a to písemně, tam, samozřejmě, není. A co mi tedy zbývá, mám-li dodržet nějaký termín, se kterým na mne na ředitelství chvátají? Inu - vrhám se na falšování podpisů, jak jinak.
S Vaším vědomím, do něhož to v téhle chvíli vstupuje. Alespoň doufám. Když ne, doporučuji číst opakovaně. Ale při Vaší briskní inteligenci to pravděpodobně půjde na první pokus.
Takže - podepsala jsem za Vás ze zmíněných důvodů, a hlásím ještě výšku výdělku v roce 1989 - Kčs 10.437,-.
Mějte se dobře, nenechte stoupnout adrenalin na nezvládnutelnou míru, je to zbytečné, neb hovořím v dobrém.
No, a zdravím Vás, básníku, se soustředěním ve hvězdných sférách.
_____________________________________ vlastnoruční podpis (paní K.)
~~~
Tak jak jsem uklízel šuplíky v psacím stole, objevil jsem (kromě jiného) toto dávné, roztomilé psaní, a hned mě napadlo, že jeho uveřejnění zde, by paní K. snad také nevadilo...
chápu, že suma, která je uvedená na Vašem listě a se kterou už zvolna se ubíráte k penzi, je safra nedostatečná, ergo nehodná pozornosti.
Tento aspekt chápu, a chápu Vaše gruntovní opovržení nad ním.
Leč - je tu stránka druhá, a tou je ouřad, jehož jsem nepatrnou částí, však částí do té míry, že Vy prostřednictvím mne, neb já co by styčný důstojník musím předat nejprve Vám, a pak zase od Vás jim. Tedy - ten podpis, o nějž jsem Vás prosila, a to písemně, tam, samozřejmě, není. A co mi tedy zbývá, mám-li dodržet nějaký termín, se kterým na mne na ředitelství chvátají? Inu - vrhám se na falšování podpisů, jak jinak.
S Vaším vědomím, do něhož to v téhle chvíli vstupuje. Alespoň doufám. Když ne, doporučuji číst opakovaně. Ale při Vaší briskní inteligenci to pravděpodobně půjde na první pokus.
Takže - podepsala jsem za Vás ze zmíněných důvodů, a hlásím ještě výšku výdělku v roce 1989 - Kčs 10.437,-.
Mějte se dobře, nenechte stoupnout adrenalin na nezvládnutelnou míru, je to zbytečné, neb hovořím v dobrém.
No, a zdravím Vás, básníku, se soustředěním ve hvězdných sférách.
_____________________________________ vlastnoruční podpis (paní K.)
~~~
Tak jak jsem uklízel šuplíky v psacím stole, objevil jsem (kromě jiného) toto dávné, roztomilé psaní, a hned mě napadlo, že jeho uveřejnění zde, by paní K. snad také nevadilo...
Něco z Alenky...
Svatá, svatá, svatá...
Svatá byla (a je) Alenka...
Včera jsem mluvil po telefonu s její dcerkou - Aničkou,
a že jsem také jsem svatý, svatý... jsem si uvědomil!
(ale jen dvakrát... všimli jste si... ?)
Svatá byla (a je) Alenka...
Včera jsem mluvil po telefonu s její dcerkou - Aničkou,
a že jsem také jsem svatý, svatý... jsem si uvědomil!
(ale jen dvakrát... všimli jste si... ?)
Orange Velvet
________________________________________________
Dnes splynul jsem s ránem na závratném plese...
Vycházím ven - Ó nebesa - jak nadýchnutá komtesa
______________________________________________ je svět...
________________________________ a z bělavé mízy závoj má...
Diadém z perleti mé čelo objímá, odmyká...
______________________ a pod nohama křoupe jinovatka...
Domine, Dilexi Decorum Domus Tuae
Než v ústech se rozpustí jikry Tvé vůle,
v nejtišší struně rozvírám srdce... rozpínám prsty
_________________________________________________ v pěsť -
__________________________________________ plášť proti nebi
__________________________________________________________ prám...
Král sklenutý je - krov -
__________________________ verš svěží, zvoní...
A Slunce, Marie, slunce je broskev -
______________________________________ samet oranžový...
Dnes splynul jsem s ránem na závratném plese...
Vycházím ven - Ó nebesa - jak nadýchnutá komtesa
______________________________________________ je svět...
________________________________ a z bělavé mízy závoj má...
Diadém z perleti mé čelo objímá, odmyká...
______________________ a pod nohama křoupe jinovatka...
Domine, Dilexi Decorum Domus Tuae
Než v ústech se rozpustí jikry Tvé vůle,
v nejtišší struně rozvírám srdce... rozpínám prsty
_________________________________________________ v pěsť -
__________________________________________ plášť proti nebi
__________________________________________________________ prám...
Král sklenutý je - krov -
__________________________ verš svěží, zvoní...
A Slunce, Marie, slunce je broskev -
______________________________________ samet oranžový...
Bohém...
Bohém budiž ten,
který kdyby mohl,
tak kroužil by vysoko
_________ s andskými kondory
a srdce by naplnil chladnou mízou...
Bohémem je ten,
který sedí v hospodě,
či snad lépe krouží krajinou...
a představuje si,
že krouží vysoko s andskými kondory...
a jeho srdce je zachváceno
_________________________ plamenem...
"Pssssssssssssssssssssssssssssssssst"
který kdyby mohl,
tak kroužil by vysoko
_________ s andskými kondory
a srdce by naplnil chladnou mízou...
Bohémem je ten,
který sedí v hospodě,
či snad lépe krouží krajinou...
a představuje si,
že krouží vysoko s andskými kondory...
a jeho srdce je zachváceno
_________________________ plamenem...
"Pssssssssssssssssssssssssssssssssst"
Bukkake... co to je... ?
Jednou, až budu malinký,
ponořím se do skořápky
_____________ z vlašského ořechu,
a pustím se po vodě vstříc...
A Ty - motýlek prokřehlý -
budeš se třepetat
______________ v peřejích svých,
až dolétneš k soutoku
_______________ nad spásný vír,
kam k rozkoši skloní se
____ tři proutky z maliní...
Tehdy tam připluji na krásné lodi...
ponořím se do skořápky
_____________ z vlašského ořechu,
a pustím se po vodě vstříc...
A Ty - motýlek prokřehlý -
budeš se třepetat
______________ v peřejích svých,
až dolétneš k soutoku
_______________ nad spásný vír,
kam k rozkoši skloní se
____ tři proutky z maliní...
Tehdy tam připluji na krásné lodi...
Soused přes kopec, přes ten Černý vrch...
Karel Gott ve své možná nejlepší formě...
(žádnej naturální rock'n'rollista to jistě není, ale jako klukovi - když mě potkal - mi vždy s úsměvem z Fiata zamával a ... a vždy slušně...)
Nu... věčná škoda, že nám to později nevyšlo s tou Jessicou...
(žádnej naturální rock'n'rollista to jistě není, ale jako klukovi - když mě potkal - mi vždy s úsměvem z Fiata zamával a ... a vždy slušně...)
Nu... věčná škoda, že nám to později nevyšlo s tou Jessicou...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
