*****
Proč tady takhle ležíš?
Jsem jako zraněnej voják, asi...
A proč?
Protože nejsem moc šťastnej asi
A proč?
To máš těžký
A proč těžký?
Protože (tam kde žiju) potkávám samí blbcí...
No tak je přejeď přeci
Jak 'přejeď' jako?
No autem přeci
Já přeci nemám auto
Jaktožene?
No prostě nemám...!
Prosím tě ty... Vojto...
PŘEJEĎ JE A BASTA!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
V prosinci 2006 jsem napsala:
"A tak Vojtěch přes všechnu svojí přitažlivost, přes všechna svá nadání, zůstává další vánoce se svými babičkami, se svými rodiči.
Bez toužené ženy. Bez toužených dětí.
Ženy se nejspíš bojí krásných básníků. Nestojí o Pacifik.
Touží po svých zařízených domovech. Po manželích kutilech. Na údržbu svých úhledných bytečků."
Ten autentický rozhovor s malou Aničkou je jedna z nejhezčích. Básní.
Okomentovat