Začalo to asi tím Travoltou...

*****
Já už si vlastně ani moc nepamatuju, komu všemu jsem byl podobný...

Začalo to asi tím Travoltou, to bylo ještě na gymnáziu, to jsem si česal vlasy dozadu, tak asi proto... "Horečka sobotní noci"... no...

Pak jasně, že Elvis (Bože!)! Když už tedy byl jsem ten Elvis, naučil jsem se k tomu ještě pár rock'n'rollů, a byl jsem pak už úplnej Elvis, i oči jsem uměl tak nějak 'dát dolů a přimhouřit' (kvůli řádnému sex-appealu)!

Taky mi (to ale bylo jenom párkrát) řekli, že vypadám jako Arthur Garfunkel. 'Artie' měl sice kudrny blonďatý, mým hod-no-ti-te-lům toto ale zřejmě vůbec nevadilo... Mě to (tedy) taky ani příliš nevadilo - Garfunkel prý kromě zpěvu ovládal i matematiku... Tož tedy 'to' bylo docela i milé, tož tedy to ještě (jakože) šlo...

Nu, a pak byli všichni ti negři - ti černoši (ti byli vlastně pořád, až než mi ty pačesy před rokem tak nějak-jako-že zešedivěly)... Zástupy černochů... Nikdo sice neřekl žádné konkrétní jméno, jen to říkali, že vypadám (trochu) jako černoch a jestli prý proto mohou si na mě sáhnout - jestli mě můžou pohladit po kebuli... (?) (Však oni ti 'hladiči' asi dobře věděli, že nějaká moje vzdálená bábuška byla ta africká (a proto asi taky kudrnatá) černá černoška...)

A pochopitelně (jak jinak?) jsem byl podobný i českýmu "hercovi" Tomášovi Hanákovi (nejsem proto alespoň trochu jeho Brácha?)!
Cha Cha! Tomáše Hanáka znám doopravdy jenom trochu, a k tomu pouze z "kulturních médií" (abyste věděly!) - nikdy jsme spolu (myslím tím s tím T.H.) ani nehovořili... (a to ani po telefonu ne!)! Tak!

A za poslední napíšu, jak jsem (podle všeho) vypadal jako jeden 'Mongol z Anglie', jehož jméno jsem však zprvu měl do značné míry "vytěsněný", ježto jsem dlouho vůbec nevěděl, o koho jde... a taky mě nebavilo opakovaně odrážet ty (poměrně) časté a dosti jednotvárné nájezdy fanynek (zadýchaných) (někdy i s příslušnými notýsky na autogramy) jistého "Rábrtsmise de Kjůr"...

Naposledy se mi něco na ten způsob přihodilo docela nedávno na Zličíně: Kluk za pultem v restauraci v Hyper-Márketu byl jaksi nesmělejší a distinguovanější (než ty bláznivý fanynky):

"Pane, nezlobte se, můžu Vám něco povědět?"
"Povídejte..."
"A neurazíte se?"
"Jak to mám vědět takhle předem...? Tak jasně že ne, neurazím se!"
"Vy vypadáte úplně jako jeden výbornej anglickej zpěvák....."
"Roberta Smithe z The Cure myslíte...?"
"PŘESNĚ!!!"

A aby nedošlo k nějaké snad mýlce, byl jsem podobný ještě i mnoha dalším ('hvězdám'), nejčastěji ale asi tomu "Hanákovi", a dříve (to asi ještě častěji) tomu (sakra) Travoltovi, no...

Takže:

Z výše napsaného vidíte, že nejsem (ani trochu) žádný fouňa, dovedu si dělat legraci sám ze sebe, a bylo mi vždy naprosto "šumák", komu jsem právě podobný a "jak vypadám"...!!!

______________________________________________________________________________________


Na Svárově s pidižvíkem Aničkou, co je jí 3 a půl roku:

(Sedíme u stolu - křoupeme křupky jakési):

Anička (z ničehož nic ke mě): "VYPADÁŠ JAKO NĚJAKÁ RYBA!"
Já: "Cože???"
Andulka: "Rý-ba, rý-ba, jó-jo, jó-jo-"
Maminka Aničky Alí: "Andulko, co to povídáš? Vojta přeci nevypadá jako ryba..."

Já: "Ále to je dobrý, Alí, nech jí bejt Alí... Vždyť je to ještě dítě.. ta tomu vůbec nerozumí, ta tomu ještě ani nemůže nerozumět... přeci... sakra... jak vypadám... ani za mák... a vůbec... Tomáše Hanáka v životě neviděla... Aha (!?)! A TRAVOLTU UŽ TUPLEM NE!!!... Hlupka jedna...! Jak ta se vůbec může... ale NIC! Tohle nemá cenu... Ta ví tak... Ta NEVÍ NIC JAK VYPADÁM!... Sakra... SAKRA!!!"

ZBYLÝMI KŘUPKAMI JSEM ZUŘIVĚ MRŠTIL O ZEM A URAŽEN ODEŠEL! DO AKVÁRIA!!! TAK!!!