Cikánské ležení intelektuální

*****



Jsem tedy doma s tou (spolužačkou) Veronikou, co se ve skutečnosti jmenuje maličko jinak, a já si jí vlasně tou 'Veronikou' jen tak trochu jako maskuju... 'Cikánským ležením' jsem chtěl naznačit, že nemám právě (momentálně!) v bytě zcela úplně (a špičkově) naklizeno... A píšeme na počítače... samý (jak tomu teď svorně říkáme) píčoviny... Ona právě něco o Etickým Kodexu, na mě čeká příspěvek z Monogamie... Vzdycháme přitom jako starý kurvy, a abych se dočista z toho 'neojebal' (na eventuální zlatý mok mám totiž tak maximálně čtyři pětky), píšu (pro zklidnění si nervů) tento zběsilý příspěvek...

Před chvílí jsem však dopřeložil tento kousek z Carvera:

---

"To je domovní aukce určitě," řekla dívka tomu chlapci.
Tohle děvče a tenhle mládenec si právě zařizovali malý byt.
"Kolik by tak mohli chtít za postel," řekla dívka.
"A za telku," řekl chlapec.
Kluk stočil vůz na příjezdovou cestu a zastavil před kuchyňským stolem.
Vystoupili a začali si prohlížet věci: děvče se zlehka dotklo mušelínové látky, chlapec zapojil do zásuvky mixér a otočil knoflíkem do polohy SEKAT, děvče zvedlo ohřívací mísu, chlapec pustil televizi a snažil se vyladit obraz.
Sedl si na gauč, aby se podíval. Zapálil si cigaretu a rozhlédl se. Zápalku zahodil do trávy.
Dívka se posadila na postel. Sundala si boty a odpočívala. Měla pocit, jakoby viděla hvězdu.
"Pojď sem, Jacku. Vyzkoušej si tuhle postel. A přines jeden z těch polštářů."
"Jaká je?" zeptal se.
"Zkus si ji," odpověděla.
Rozhlédl se kolem. Dům byl tmavý.
"Je mi nějak divně," řekl. "Raději se podívám, jestli je někdo doma."
Dívka zapérovala na posteli jako na trampolíně.
"Nejdřív si ji pojď vyzkoušet," řekla.
Lehl si na postel a dal si polštář pod hlavu.
"Jaká je?" zeptala se.
"Pevná."
Otočila se na bok a dlaní mu zakryla obličej.
"Dej mi pusu," řekla dívka.
"Zvedneme se," řekl on.
"Pusu," řekla dívka.
Zavřela oči a objala ho.
"Podívám se, jestli je někdo doma," řekl chlapec.
Pak se však jen narovnal a zůstal sedět na posteli. Dělal, že sleduje televizi.
V domech po celé ulici se rozsvítila světla.
"Možná by bylo zajímavé, kdyby," řekla dívka, udělala veselou grimasu a větu nedokončila.
Chlapec se rozesmál, ale bůhvíproč. Bůh - ví - proč chlapec rozsvítil stolní lampičku.
Dívka odehnala komára, a on se postavil a zastrčil si košili.
"Podívám se, jestli je někdo doma," řekl. "Nemyslím, že někdo bude doma. Ale jestli bude, tak se zeptám, kolik za tu krásu tady chtějí."
"Ať už si řeknou cokoli, ty vždy nabídni o deset dolarů méně. To vždycky zabírá. A taky si myslím, že budou asi v zoufalé situaci, že jsou na tom hodně špatně."
"Je to docela dobrá telka," řekl chlapec.
"Tak zjisti cenu," řekla dívka.