.
S Alenkou jsme se vždycky koupali naostro...
Ve slunci, v různých mořích...
A nejdřív ze všeho se mi vždycky opálil malej Vojta, jak mi visí mezi nohama.
Narozdíl od Aleny (krémy) jsem se vždycky opaloval dobře, do bronzova.
Malej byl přitom hned dočista černej...
"Zase mám černýho Beduína," pravím já.
Alena: "Beduíne...!"
(Tak to byla taková malá, intelektuálně ne-příliš náročná vzpomínka.)
P.S. To zdvojený (sic!) "vždycky", to tam mám schválně, ale Vy děvčata, až budete zase něco spisovat - až se budete opalovat, tak se po mě raději neopičte... nepůsobilo by to (možná) úplně vhodně!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat