Alí je hodná holka... (bez ironie)

.

Pro změnu jsem zase zavolal Alí...

Nejdřív měla takový ty řečičky o vnitřní disciplíně a tak...
Tak jsem zavěsil, a za pár minut volal znovu...

"Vojto, víš přeci, přeci víš, že já už si skoro nic nepamatuju..."
"Alí..."
"To přeci víš - všechny moje sestry mají lepší paměť než(li) já..."
"Alí..."
"Tak tedy - tak mi to tedy napiš, napiš mi, jak to vlastně všechno bylo..."
"Ale Alí..."
"Co s tebou - mám --- jako dělat --- (blázínku)... jinýho?"

"Tak... tak tedy díky, Alí..."

Zavěsil jsem...

... a oko se mi rozjasnilo...





(Kdybyste mi tam, páni muzikanti, necpali ty Vaše držšťky... tak A1!)






( (Tak) tedy dopsal jsem 'to', a zavolal jsem 'Miri', bych se svojí literární zdatností vychlubil...)

"Je to dobrý, Vojto, výborný, ale nikdy se mi nelíbila ta 'Alí' "
"Jo? No jo... A co já s tím..., co s tím teda jako mám dělat...?"

"NAPIŠ 'ALENKA'!"

'Alenka'... Aha... Takže zase nic nevím...

Ani Zuzana J. nic neví...






















... a oko se mi rozjasnilo...