......................................................................
Čím pak tě milá, čím tě ozdobím
na stráních osudu, v slzavým údolí
čím pak tě milá - ozdobím... čím?
z červených slz --- splétám náhrdelník...
Ale to jsem nechtěl, milá, aby Ty jsi plakala...
Ach milá !
Čím pak tě milá, čím tě utěším
čarovným lektvarem z vlašského ořeší...?
čím pak tě milá... utěším,
když nechceš poslouchat přísná slova...
Tak ztiš se, milá,
ptáci zpívají
sokolí srdce zakletá v mých slzách kamenných...
Jen zahřej srdce své bláhovým příslibem -
slzy se horkem rozpustí
a ptáci vyletí k nebesům...
a ty zde zůstaneš
________________ neozdobená...
(Raději ty slzy říkám - v intimitě recituji - nežli takto... ale už
jsou tedy ve světě a tedy... no... trochu mi to, pravda, tak nějak přišlo líto...)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat